Nemoci a zdravotní problémy

ZLOMENINA

Zlomenina se pozná docela snadno. Pískomil na ní nenašlapuje a má ji zvedlou, či ji tahá za sebou. Lehká zlomenina se sama do týdne zahojí. Není třeba chodit k veterináři, jen pokud je končetina v neprirozené poloze. Pak ANO. Mohlo dojít k nepříjemnému vnitřnímu krvácení. Záleží na závažnosti zlomeniny, lze ji nechat být, nebo při závažné zlomenině volíme amputaci (pískomil dokáže žít bez nohy). Je to jen na vašich finančních možnostech.

NÁDORY

Často se o nich dozvíte, až když si na pískomilovi všimnete nepřirozené bouličky na libovolné části těla. Objevují se spíše ve vyšším věku. Někdy může jít i o zánět (absces). Je dobrá návštěva veterináře. Nejčastější nádory bývají na pachové žláze (pleška s bouličkou na bříšku) nebívá příčinou úmrtí (spíše utlačí některé orgány).

"KREV" Z OČÍ A NOSU

Porfyrin je organická sloučenina, produkovaná Harderovou žlázou (slzná žláza třetího víčka uložená ve tkáni očních spojivek). Občasný slabý výtok z nosu je normální. Větší množství se objevuje, pokud je zvíře ve stresu, je nemocný, nebo má nedostatečnou výživu. Porfyrin z očí může znamenat začínající alergii, nebo problémy se zuby.

ALERGIE

Pískomilové jsou alergičtí na aromatické oleje. Obzvláště na cedr a smrk. Projevem je zarudlý, napuchlý nos a špatné dýchání. Nos je také často velmi bolestivý. Doporučuje se léčba antibiotickou mastí. Mohou být ale také alergičtí na prach. To je pak potřeba používat neprašnou podestýlku a domluvit se s veterinárním lékařem na podání léků, aby se myšákovi ulevilo.

ZLOMENINY OCASU

NIKDY NESMÍTE PÍSKOMILA ZA OCAS DRŽET ČI TAHAT. Přidržet můžete pouze u kořene ocasu. Pokud si pískomil zlomí ocas u kořene, je nutný chirurgický zákrok. Pískomil si pak musí zvykat na novou koordinaci. Po zlomení ocásku většinou zůstane kousek holé kosti. Je dobré zajít za veterinárním lékařem, aby dannou část amputoval a rána se tak hezky zacelila a zarostla. Pokud ocásek v kleci nenajdete je možné že ho pískomil snědl.

PŘEROSTLÉ HLODÁKY

Problém se vyskytne u pískomilů kteří mají nedostatek věcí k hlodání. Dále taky, pokud měl v nízkém věku špatnou stravu, může se objevit vysoká lámavost zubů. V ordinaci by měli dokázat zuby zbrousit na potřevnou délku. Dále ho musíte hlídat a pokud budou zuby stále přerůstat, je nutno chodit na pravidelné zabrušování. Může se objevit výtok z očí. Pískomil dokáže jíst i bez hlodáků, plně dokáže používat stoličky (ty musí veterinář skontrolovat zda jsou ve správné pozici) Z osobní zkušenosti vím, že takovýto pískomil dokže žít i dalších několik let, ale je opravdu potřeba se mu věnovat a hlídat váhu. Pokud by začal hubnout je potřeba nasadit příkrm (instantní seno s ovesnýma vločkama a drceným krmením)

PLÍSEŇ

Plísně jsou přenosné z člověka a dokonce i na člověka. Proto, by jsme měli být opatrní, když se zvířaty manipulujeme a sami plíseň máme. Na zvířeti můžeme vidět lysá místa, drolící se kůži, šupiny, ulepenou a slepenou srstí. Vhodná je léčba pomocí Surolanu, Canestenu nebo antibiotická léčba. Je důležitá častá definfekce. Doporučuje se i izolace nemocných jedinců od ostatních.

EPILEPSIE

Objevuje se u pískomilů ze zverimexů a pokud je ve vysokém stresu. Projevuje se škubáním těla, slepenou srstí a uši mívají sklopené dozadu. Pískomila dejte na klidné teplé místo. Tento jedinec se dále nesmí používat k chovu. Epilepsie může přijít náhle a má různé stupně intenzity. Někdy stačí, když vyndáte pískomila z klece a někdy se může objevit z čista jasna. Je to hodně individuální.

PRŮJEM

Může ho způsobovat jen změna krmení, stres ale také vážnější choroby jako je Tyzzerova choroba. Je důležité zabezpečit dostatek čerstvé vody, protože zvířata po průjmech jsou dehydratovaná a to bývá i důvodem úhynu. Je dobré navštívit co nejdříve veterináře, aby podal potřebné leky.

TYZZEROVA CHOROBA

Tyzzerova choroba je nemoc způsobena bakterií Clostridium piliforme. Jde o nemoc přenášenou zbytky stravy, exkrementy, podestýlkou. Pískomil se třese, nejí, nepije, neběhá ( jen tak leze) a na těle (pokožce) se mu objevují malé bílé lupínky ... Ihned izolovat od ostatních, podestýlku spálit, pítko, misku, domeček, hračky, atd. je potřebba vyhodit... Klec vysavovat nejméně dvakrát a zajet k veterináři, nemoc sama o sobě se léčí antibiotiky. Většinou se to nevyléčí, je to na dlouhodobé léčení.

ZÁNĚT VNITŘNÍHO UCHA

Při tomto zánětu je charakteristické naklonění hlavy. Chronická forma se projevuje ztrátou rovnováhy a častým točením dokola s nakloněnou hlavou. Je dobré navštívit veterináře, aby vám předepsal protizánětlivé ATB. Nevýhoda je že se chronický zánět může kdykoliv vrátit. Je potřeba se tomu opravdu věnovat a ucho řádně vyčistit dle pokynů veterinárního lékaře.

ŠEDÝ ZÁKAL

Šedý zákal je u pískomilů vzácný a objevuje se zřídka u starých a u pískomilů s cukrovkou. Musíte ovšem kontrolovat zašednutí a pokud by se zarudnutí zhoršovalo vyhledejte veterináře. Pískomil se většinou nechá dožít, nebo při vážnějších případech se utrácí.

MRTVICE

U starších pískomilů se můžeme setkat s náhlými mozkovými příhodami. Většinou se projevují ochrnutím jedné strany těla. Postiženého jedince oddělíme, zajistíme příjem potravy a tekutin. V některých případech se epizody brzy opakují a jsou pro pískomila fatální, v jiných dojde k postupnému uzdravení.

DÝCHACÍ POTÍŽE

S respiratorními infekcemi se setkáváme nejčastěji u mláďat. Příčinou jsou nejrůznější patogeny, od virů po bakterie. Ve váženějších případech jsou podána antibiotická léčiva.

Další příčinou může být nevhodná podestýlka. Nepoužíváme hobliny aromatických jehličnanů, jako jsou borovice nebo cedr ze kterých se aromata uvolňují, jsou pro pískomily dráždivé a mohou se na ně vyskytovat i alergické reakce.

Vzhledem k tomu, že pískomilové rádi hrabou, dáme pozot i na prašnost podestýlky.

VNĚJŠÍ PARAZITÉ

U pískomilů, zejména těch z méně hygienických chovů, se můžeme setkat s různými druhy vnějších parazitů. Napadení jedinci jsou neklidní a drbou se.

Nikdy neaplikujeme antiparazitika bez porady s veterinářem. Nevhodný přípravek či nesprávné dávkování mohou skončit otravou. Na těle můžeme vidět lysá a zarudlá místa. Uděláme pořádnou kontrolu okolí jestli porazity neuvidíme v okolí krmiva, nebo podestýlky.